सौर उर्जा जागृती अभियान
Posted by संदीप नारायण शेळके on November 3, 2012
| tammylleanne on National Reform Summit, Haridw… | |
| Mukhtar shaikh on RTI- Success or Failure in… | |
| Anand Mohan Mathur on Why Am I Writing? | |
| संदीप नारायण शेळके on Chhatrapati Sambhaji Maha… | |
| संदीप नारायण शेळके on Why Am I Writing? |
Careless Whispers (Ashish Jauhari)
Conscience of a liberal (Arvind Ilamaran)
Freedom and Accountability (Vishal Singh)
Hayek Order (Chandrasekaran Balakrishnan)
India of my dreams (Col. L. Anand)
Internationalist (Vijay Mohan)
Kamekish (K.K.Verma)
Nation building (Stalin Anbalagan)
Sagarone (Ashok Sagar)
Sanjeev Sablok's Revolutionary Blog(Sanjeev Sabhlok)
Satyameva Jayate (Shantanu Bhagwat)
Unite India (Ritesh Shukla)
Unlean to Learn (Somnath Bharti)
Vidyut Jain's blog
When thoughts seek expression (Ujjwal Banerjee)
Posted by संदीप नारायण शेळके on November 3, 2012
This entry was posted on November 3, 2012 at 8:10 pm and is filed under Activity, Bharat, Marathi. Tagged: Solar energy, Solar Pumpsets, Sour Urja. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.

संदीप गायकवाड said
सौर ऊर्जा ची किंमत बघितली तर सरकार हा जनजागृतीचा उठाठेव का करत आहे तो प्रश्न पडेल.
अ) सौरपंप
अनुदान सोडून लागणारी किंमत आणि त्याची उपलब्धता [५ तास] कुठल्याच शेतकऱ्यासाठी परवडणार नाही.
ब) सौर दिवे
घरगुती वापरासाठी सर्व व्यवस्था [ रोजचे ५ युनिट] करण्यासाठी १.५ लाख [अनुदान सोडून] खर्च येतो जवळजवळ. त्यासाठी सध्याचे विजेचे बिल ७५० रुपये येते.
१२ महिने -> ९००० रुपये.
त्यापेक्षा १.५ लाखावर १५ हजार व्याज मिळेल बँकेकडून वर्षाला.
या व्यवस्थेमध्ये ऊर्जा तयार करण्यापेक्षा ती साठवण्याचा चा खर्च ज्यास्त आहे.
क) सौर बंब हा किफायतशीर पर्याय आहे. १५० लिटर क्षमतेसाठी २५-३० हजार खर्च येतो.
यापेक्षा सरकारने लोकांना अनुदान न देता तोच पैसा वापरून विजेचे जाळे आधुनिक पद्धतीचे करणे महत्वाचे आहे. आधुनिकीकरण झाले तर, ऊर्जा साठवण्याचा खर्च उरणार नाही आणि लोकांना लागणारा खर्च आणि देखभालीचा खर्च अर्ध्यावर येईल. अधिक लोक ज्यास्तीची ऊर्जा महामंडळाला विकू शकतात किंवा महामंडळाकडून विकत घेऊ शकतात.
ग्रामीण भागासाठी जैविक वायू / ऊर्जा + सौर ऊर्जा + पवन ऊर्जा + जल विद्युत अशा सर्वांचे एकत्रीत जाळे उभारून शाश्वत ऊर्जा निर्मिती शक्य आहे.